Dobrý den.
Tvorba krevní plazmy není tak často probírané téma jako tvorba krvinek, ale je pro tělo stejně důležitá. Vysvětlím to pokud možno jednoduše a přehledně:
Krevní plazma je tedy žlutavá tekutina, která tvoří asi 55 % objemu krve. Zbytek jsou krevní buňky (červené, bílé a krevní destičky).
Plazma tvoří přibližně:
– 90–92 % vody
– zbytek tvoří bílkoviny (např. albumin, globuliny, fibrinogen), elektrolyty, glukóza, hormony, enzymy, vitaminy, odpadní látky (močovina, CO₂) apod.
Kde a jak se plazma “bere“?
Plazma nevzniká v jednom konkrétním orgánu jako červené krvinky v kostní dřeni, ale je to produkt celého metabolismu. Vzniká především takto:
1. Voda (hlavní složka)
Pochází z příjmu tekutin a vody z potravy. Voda se vstřebává hlavně ve střevě a přechází do krevního řečiště.
2. Bílkoviny
Tvoří se v játrech – např. albumin, fibrinogen a další transportní bílkoviny. Některé specifické globuliny tvoří i imunitní buňky (B-lymfocyty).
3. Ostatní látky
Elektrolyty, glukóza, vitaminy a hormony pochází z trávicího traktu, žláz (např. nadledvinky, štítná žláza), a různých tkání. Odpadní látky jsou výsledkem buněčného metabolismu.
Jak podpořit tvorbu a kvalitu plazmy?
a) Dostatečný pitný režim
To je klíčové! Denně cca 1,5–2,5 litru vody, podle věku, aktivity, teploty.
b) Vyvážená strava
– Kvalitní bílkoviny (vejce, maso, luštěniny, mléčné výrobky) pro tvorbu plazmatických proteinů.
– Vitaminy a minerály (zejména vitaminy skupiny B, C, zinek, hořčík).
c) Zdravá játra
Jelikož játra tvoří většinu bílkovin v plazmě, je důležité je nepřetěžovat alkoholem, toxiny nebo přejídáním tuky.
d) Fyzická aktivita
Zlepšuje krevní oběh, metabolismus a látkovou výměnu, což podporuje optimální složení plazmy.
e) Vyhýbání se dehydrataci
Nemoc, horečka, průjem nebo velké pocení → ztráty vody a elektrolytů → zahuštění plazmy → menší funkčnost.
Zajímavost: Při odběru plazmy (např. pro lékařské účely) se odebírá právě tato tekutá část krve a buňky se vracejí zpět do těla.
